Uhel na papíře, 62 x 42 cm, rámováno, pod sklem.
Opatřeno odborným posudkem PhDr. Jaromíra Zeminy.
Komentář PhDr. Jaromíra Zeminy:
Kresba vznikla v první polovině 50. let, kdy Diviš přestal malovat, už jen kreslil a pokračoval ve své tvorbě ilustrační. Té se začal věnovat ve druhé polovině 40. let, kdy ilustroval balady K. J. Erbena ze sbírky Kytice. V 50. letech se pak zabýval především fantastickými povídkami E. A. Poea a nakonec Biblí. Posuzovaná kresba se asi vztahuje k některé Poeově povídce, možná k Masce červené smrti, kde velké hodiny odbíjejí každou celou hodinu;motiv hodin a nezadržitelně uplývajícího času Diviše fascinoval a on se k němu vracel zas a zas.
Významný a originální český malíř a ilustrátor, který patří k nejzajímavějším autorům přelomu 40. a 50. let. Studoval malířskou školu J. Boháče na pražské Malé Straně, v r. 1919 - 1920 studoval na VŠ UMPRUM v ateliéru u prof. E. Dítěte. Od pol. 20. let žil ve Francii, kde navštěvoval přednášky F. Kupky a společensky se stýkal i s dalšími Čechy zejména v Paříži, za všechny s Toyen, J. Štyrským, J. Zrzavým a J. Šímou. První jeho samostatná výstava v domácím prostředí se uskutečnila v únoru 1948 ve Vilímkově galerii na Národní třídě. V podstatě celé Divišovo dílo je koncentrováno do patnácti posledních let jeho života. Jeho obrazy plnily postavy, krajiny i přízraky, které ho tolik zaujaly na zdech vězeňských cel, a Divišův malířský styl získal na osobitosti a na síle výrazu. Jeho paleta se redukovala na minimum a zralá díla jsou mnohdy malována jen v odstínech šedé či hnědé. Divišovo dílo bylo znovu objeveno roku 2002 dokumentárním filmem o Divišově životě a soubornou výstavou v Rudolfinu. Od té doby se těší vzrůstajícímu zájmu.